Žraloci spanilí nejsou potápěčům neznámí, protože jsou zvědaví a je o nich známo, že se rádi k lidem přibližují. Jsou jedněmi z nejčastěji viděných žraloků v Rudém moři a v Tichomoří. Často jsou vidět na populárních potápěčských lokalitách, jako jsou útesy St. John's v jižním Rudém moři, a v relativně mělkých korálových útesech poblíž přírodních zátok a drop off.
Tento druh má aerodynamické tělo s dlouhým, širokým, ale zaobleným čenichem a velkýma, kulatýma očima. Mohou být identifikováni podle černého okraje na ocasní ploutvi, bíle zbarvené špičky hřbetní ploutve a tmavých špiček na ostatních ploutvích. Prsní ploutve mají úzké. Většina žraloků spanilých měří méně než 1,9 m a obvykle se vyskytují v hloubkách mělčích než 60 m. Ale mohou se potápět do hloubky až 1 000 m.
Žralok spanilý - Carcharhinus amblyrhynchos
Zabarvení žraloků spanilých je obvykle na vrchní straně těla světle až tmavě šedé, se světlejší spodní stranou. Mnoho žraloků vykazuje tyto protipóly, protože jim umožňují skrýt se shora i zdola. Žraloci spanilí se také mohou opalovat! Jednotlivci, kteří tráví více času u hladiny, bývají tmavší, protože sluneční paprsky ztmavují jejich pokožku.
Žraloci spanilí jsou rychlí, velmi pohybliví predátoři, kteří se živí hlavně kostnatými rybami, hlavonožci a korýši, přičemž potrava větších jedinců se obvykle skládá z většího podílu hlavonožců (především olihně a chobotnice).
Nejaktivnější jsou tyto paryby v noci. Den tráví na útesu ve skupinách až po dvaceti a večer se rozdělují k lovu na otevřenějších vodách. Vynikají zejména při chytání rychle plavoucích ryb na otevřené vodě, čímž se účastní lovu spolu s žraloky lagunovými, kteří preferují krmení v jeskyních a štěrbinách. Oproti tomu žraloci spanilí soutěží se žraloky hnědými, protože mají vzájemně velmi podobné stravovací návyky. Tím pádem se v oblastech s vysokým výskytem žraloků spanilých nachází relativně málo žraloků hnědých a naopak.
Nedávná studie akustického značení žraloků odhalila, že žraloci spanilí mají relativně malý rozsah domovské oblasti (část útesu, ve které tráví většinu času). Vědci rovněž studovali sociální chování a zjistili, že sociální skupiny žraloků spanilých jsou velmi stabilní, k pohybu jednotlivců mezi skupinami dochází jen zřídka a mnoho stejných jedinců se meziročně sdružuje.
Stejně jako většina ostatních druhů žraloků, žraloci spanilí dospívají později a množí se zvolna. Předpokládá se, že dospívají kolem 7 let a dožívají se minimálně 25 let. Některé druhy rodí 1-6 živých mláďat každý druhý rok, s obdobím březosti odhadovaným na 9-14 měsíců. Když se mláďata narodí, mají obvykle délku mezi 45 a 60 cm.
Žraloci spanilí jsou v současnosti na Červeném seznamu IUCN zařazeni mezi ohrožené a jejich globální populace klesá.
Vzhledem k jejich stylu života v kombinaci s omezeným domovským rozsahem a sociálním chováním je tento druh obzvláště ohrožen vyhynutím. Jsou loveni pro maso, ploutve a játra, ale také je ohrožuje degradace korálových útesů v důsledku stoupajících teplot moře a okyselování oceánů.
Naštěstí jsou tito žraloci v egyptských vodách chráněni před rybolovem, a to podle místních zákonů a národních a regionálních dohod a úmluv!
To je důležité, protože jsou klíčovým druhem žraloků a obecně ryb na korálových útesech v Rudém moři. Řídí potravní řetězec a zabraňují přílišnému rozšiřování ostatních ryb.
Autor:
RED SEA PROJECT™
Překlad: Jana Samec
Comments